Povinnost zápisu do evidence skutečných majitelů

Od 1. ledna 2018 platí pro právnické osoby, které jsou zapsané ve veřejném rejstříku a svěřenské správce svěřenských fondů zapsaných v evidenci svěřenských fondů (dále též jen „zapsané osoby“) nová povinnost, a sice zapsat svého skutečného majitele. Tuto povinnost musí splnit právnické osoby, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, do 1. ledna 2019. Ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků (včetně svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů) pak musí svého skutečného majitele zapsat do 1. ledna 2021.

Navrhovatelem zápisu údajů o skutečném majiteli je právnická osoba a nikoliv skutečný majitel. Konkrétně dle ust. § 118e zákona č. 304/2013 Sb., rejstříkového zákona, v aktuálně platném znění (dále jen „rejstříkový zákon“), může návrh na zápis údajů o skutečném majiteli podat:„osoba, která je podle rejstříkového zákona nebo jiného zákona oprávněna podat návrh na zápis do veřejného rejstříku“. Tyto podmínky splňuje statutární orgán právnické osoby nebo její zástupce, např. advokát na základě udělené plné moci.

Co je evidence skutečných majitelů?

Evidence skutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy, do kterého se zapisují zákonem vymezené údaje o skutečných majitelích. Evidenci vedou rejstříkové soudy a je neveřejná. Vzhledem k tomu, že je evidence neveřejná, tak do ní nelze obecně nahlížet, ani v ní vyhledávat. Evidence skutečných majitelů je v současnosti specificky určena pro užití zákonem vymezenými osobami a orgány v souvislosti s jimi plněnými zákonnými povinnosti (srov. § 118g odst. 3 rejstříkového zákona). Tyto orgány a osoby mohou získat kompletní výpis z evidence skutečných majitelů na základě tzv. dálkového přístupu.

Kdo je skutečný majitel?

Pojem skutečného majitele nalezneme v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v aktuálně platném znění (tzv. „AML zákon“), a to konkrétně ve svém § 4 odst. 4.„Skutečným majitelem se rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Má se za to, že při splnění podmínek podle věty první skutečným majitelem je u obchodní korporace fyzická osoba: 1. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %, 2. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá uvedenou v bodě 1, 3. která má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo 4. která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3.“.

Obecně lze za skutečného majitele označit toho, kdo již nemá nikoho dalšího nad sebou a kdo zásadním způsobem řídí činnost právnické osoby, a/nebo z její činnosti profituje. Skutečným majitelem tak typicky je ten, kdo vlastní významný podíl na entitě nebo je příjemcem významného podílu jejích výnosů. Skutečných majitelů jedné právnické osoby může být i více.

AML zákon stanovuje určité indicie, podle kterých je možné při identifikaci skutečného majitele postupovat. Pokaždé je však třeba mít na paměti, že cílem je identifikovat skutečného majitele ve smyslu jeho definice tj. toho, kdo má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě (či svěřenském fondu). Samotné indikátory, které jsou uvedeny ve výše citovaném zákoně, skutečného majitele neoznačují. Např. disponování s určitým podílem na hlasovacích právech může na pozici skutečného majitele poukazovat, nemusí ji však nezbytně zakládat. Indikátory nicméně zachycují s přihlédnutím k jednotlivým právním formám typové či obvyklé případy, které zakládají postavení určité fyzické osoby jako skutečného majitele.

Podklady k prokázání skutečného majitele

Novela zákona nikde nestanovuje, čím konkrétně se skuteční vlastníci budou prokazovat. Jako vodítko může sloužit § 104 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném do 31.12. 2017. Ten stanovoval, že dodavatel, který je právnickou osobou, musí předložit zadavateli doklady, z nichž vyplývá postavení skutečných majitelů k dodavateli; těmito doklady jsou zejména: (i) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, (ii) seznam akcionářů, (iii) rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku a (iv) společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

Jako podklad pro prokázání skutečného vlastníka by mohla sloužit např. také: rozhodnutí valné hromady o schválení účetní závěrky a o naložení s hospodářským výsledkem, zpráva o vztazích, rozhodnutí o odvolání či jmenování členů statutárního nebo kontrolního orgánu či jiná zásadní rozhodnutí valné hromady společnosti.

Dopady nezapsání

Za nesplnění povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů nejsou v tuto chvíli stanoveny přímé sankce. Jelikož je evidence skutečných majitelů vyňata z režimu rejstříkového zákona, neuplatní se ani sankce za zápis v rozporu se skutečností dle tohoto zákona (tj. pokuta či zrušení společnosti). Nicméně je třeba vzít v potaz faktické dopady, které plynou z obchodního kontaktu s povinnými osobami dle AML zákona. Povinné osoby dle AML zákona jsou povinny zjišťovat a ověřovat údaje o skutečném majiteli. V případě nesouladu skutečných údajů a údajů zapsaných (či nesplnění povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů) lze předpokládat zdržení a průtahy při vyřizování žádostí, v extrémních případech ale i odmítnutí služeb, hlášení na Finanční analytický úřad nebo vypovězení smluv. V této souvislosti je třeba uvést, že AML novela se dotkla i zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen \"ZVZ\"), dle kterého zadavatelé mají primárně ověřovat dodavatele v evidenci skutečných majitelů, až poté informace získávat od dodavatele. Nezapsání v evidenci skutečných majitelů pak může v krajním případě znamenat i vyloučení ze zadávacího řízení.

Poplatková povinnost

Do konce roku 2018 je zápis do evidence osvobozen od soudního poplatku pro společnosti, které byly zapsány do obchodního rejstříku do konce roku 2017. Od roku 2019 bude činit soudní poplatek 1.000 Kč.

 Advokátní kancelář Petráš Rezek s.r.o. - https://www.petrasrezek.cz/