Důsledky rozšíření COVID-19 na pracovní právo

Tento článek obsahuje odpovědi na nejčastější dotazy podnikatelů týkající se rozšíření nákazy COVID-
19 (dále jen „koronavirus“) a vyhlášeného nouzového stavu. V důsledku těchto okolností byl zásadním
způsobem narušen obvyklý běh věcí, takže všichni nebudou schopni splnit, co slíbili. Pro nás všechny
je tato situace nová, nepřehledná a především nesmírně obtížná, doufám proto, že tento článek
alespoň trochu přispěje k tomu, že získáte lepší představu o tom, jak dále postupovat.

Článek je součástí dvoudílné minisérie na téma důsledků rozšíření COVID-19. Další článek se týká
smluvního práva.

1. Homeoffice
Nelze jej nařídit, můžete se na něm ale se zaměstnanci dohodnout. Při práci doma zaměstnanci
náleží 100 % mzdy.

2. Dovolená
Opět je možná dohoda o čerpání dovolené. Pokud se nedohodnete, lze dovolenou nařídit, ale to je
třeba udělat alespoň 14 dnů předem. Což není úplně praktické, pokud chcete flexibilně reagovat na
aktuální vývoj.

3. Překážky na straně zaměstnavatele

a) Prostoje způsobené závadou
Jde o prostoj, pokud zaměstnanec (ač připraven či schopen práci konat) nemůže konat práci pro
přechodnou závadu:
• způsobenou poruchou na strojním zařízení (zaměstnancem nezaviněnou),
• v dodávce surovin nebo pohonné síly,
• způsobenou chybnými pracovními podklady,
• jinými provozními příčinami.

V případě prostojů se vždy musí jednat o situace nastalé náhle, neočekávaně. Tato podmínka by
v případě koronaviru byla splněna. Obecně lze mezi tyto jiné provozní příčiny podřadit i situace, kdy
má zaměstnavatel nedostatek zaměstnanců pro řádný výkon své činností, ať již z důvodu karantény
většího množství zaměstnanců, zaměstnanců obchodních partnerů, tak např. i z důvodu vydání
úředního rozhodnutí o karanténě určitých oblastí (např. měst) jako opatření směřujícího k zamezení
šíření koronaviru, v důsledku čehož by se zaměstnanec nemohl dostavit na pracoviště.
Pokud zaměstnanec nebude převeden na jinou práci, ať už z důvodu svého nesouhlasu nebo proto, že
zaměstnavatel pro něho žádnou jinou práci nemá, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši
nejméně 80 % průměrného výdělku. To týká těch zaměstnanců, kteří jsou připraveni a schopni
dostavit se do práce a práci vykonávat (nikoli těch v karanténě či pracovní neschopnosti).

b) Jiné překážky práce
Pokud zaměstnanci řeknete, aby zůstal doma, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele.
Zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši100 % průměrného výdělku.

4. Částečná nezaměstnanost
Jak plyne z výše uvedeného, neplacené volno v případě koronaviru nepřipadá v úvahu. Lze však
uvažovat o tzv. částečné nezaměstnanosti.
Zaměstnavatel tím může reagovat na situaci, kdy výrazně poklesne odbyt nebo poptávka po jeho
výrobcích či službách, a to z jakéhokoliv důvodu. Jelikož u Vás nepůsobí odbory, stačí režim částečné
nezaměstnanosti upravit vnitřním předpisem.
Během doby, kdy zaměstnanci pracují, jim náleží mzda v plném rozsahu. Během doby, na kterou je
zaměstnavatelem vyhlášena částečná nezaměstnanost, mají nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně
60 % průměrného výdělku. Zaměstnanci tak mohou např. 2 dny v týdnu pracovat za 100 % mzdy a
zbývající 3 dny být doma za 60 % mzdy. Nebo celý týden být doma, je to na rozhodnutí zaměstnavatele.

Předpoklady pro vyhlášení částečné nezaměstnanosti jsou následující:
• Objektivní stav částečné nezaměstnanosti,
• Rozhodnutí zaměstnavatele o částečné nezaměstnanosti,
• Vnitřní předpis zaměstnavatele o výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci
a která musí činit nejméně 60 % průměrného výdělku.

Upozorňuji, že objektivní stav částečné nezaměstnanosti si nelze jednostranně určit a podléhá
případné kontrole úřadů.

6. Karanténa
V případě pochybností o zdravotní způsobilosti zaměstnance může zaměstnavatel poslat zaměstnance
k závodnímu lékaři, který mu může nařídit karanténu, nebo ho nechat doma pro neschopnost práce.
Se zaměstnancem se lze dohodnout, že i v případě karantény bude pracovat. V takovém případě platí,
že náleží-li zaměstnanci za vykonanou práci mzda nebo plat, nenáleží mu za dobu výkonu práce v době
prvních 14 dnů karantény výplata náhrady mzdy, popřípadě od 15. dne jejího trvání nepřísluší výplata
nemocenského.

7. Ochrana zdraví při práci
Obecně má zaměstnavatel povinnost zajišťovat ochranu zdraví a bezpečnost při práci. Zaměstnanec
může dokonce odmítnout pracovat, pokud má důvodně za to, že práce bezprostředně a závažným
způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví. Takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění
povinnosti zaměstnance.
Doporučuji na povinnost chránit zdraví zaměstnanců myslet a využít některé z výše nastíněných
možností, preferovat telekonference oproti meetingům, zajišťovat desinfekční prostředky na
pracovišti apod.

Ocitli jsme se v situaci, s níž nikdo z nás nepočítal. Právo na nepředvídatelné události pamatuje a
umožňuje na ně reagovat. Cílem tohoto článku bylo poskytnout základní přehled o těchto možnostech.
Realita je však vždy barevnější než text zákona, proto pokud jste v článku nenalezli odpověď na to, co
trápí konkrétně Vás, neváhejte mne kontaktovat.

Mgr. Jan Brauner, advokát
INPARTNERS GROUP
brauner@inpartners.cz
www.inpartners.cz