Proč pořád odkládáš věci, které bys měl udělat hned?

Víš, co je největší lež, kterou si říkáš, když odkládáš úkol?

„Ještě mám čas.“

Jenže tahle věta tě stojí život. Každý den, kdy si řekneš „udělám to zítra,“ ti nenápadně mizí příležitosti, peníze a někdy i vztahy.

A teď pozor: není to vždycky proto, že se ti „nechce.“ To je jen historka, kterou vyprávíš sám sobě, aby tě tolik nebolelo, že prokrastinuješ.

Pravý důvod je často mnohem zákeřnější.

Strach. Bojíš se, že když se do toho pustíš, nezvládneš to. Nebo že to nebude dokonalé.

Nedostatek kompetencí. Cítíš, že na to nemáš dost znalostí nebo dovedností, a tak raději otevřeš e-mail, Instagram nebo si uvaříš kafe.

Obavy, co si kdo pomyslí. Co když tě někdo zkritizuje? Co když to nedopadne? Raději se tváříš, že máš „důležitější věci.“

Ale víš co? Tohle všechno jsou jen masky. Problém není v tom, že bys neměl čas. Problém je v tom, že odkládáš svůj vlastní život.

Pamatuješ na ten úkol, který jsi měl udělat minulý týden? A víš, co se stalo? Nic. Jen sis přidal do hlavy ještě větší tíhu a pocit selhání.

Prokrastinace je jako úrok z dluhu. Každý den, kdy neuděláš to, co máš, platíš víc a víc – stresem, výčitkami, ztrátou sebedůvěry.

A teď ta dobrá zpráva: existuje jednoduchý trik.
Řekni si nahlas:

„Na co se tady doopravdy bojím podívat?“

Ten strach tě totiž vede přímo k věci, kterou potřebuješ překonat. A většinou zjistíš, že to nebyla žádná obluda – jen nafouknutý balón, co čekal, až do něj píchneš špendlíkem.

Pokud sis někdy myslel, že odkládání je lenost, věř mi: není.
Je to jen šikovně maskovaný strach.

A dokud mu budeš utíkat, nikdy se nepohneš tam, kam chceš.

Takže až dneska zase sáhneš po telefonu místo toho, abys dokončil úkol, zastav se a zeptej se:

„Čeho se vlastně bojím?“

A pak to prostě udělej. Protože všechno ostatní je jen omluva.

Pokračování článku najdeš na mém webu pod tímto odkazem.